Zážitková pedagogika

„Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo.“

    Zážitková pedagogika je netradiční pedagogický směr, který využívá jako prostředek autentický prožitek. S tím se dále pracuje, ve smyslu vyvolání budoucích výchovných změn jedince. Účastník v našich programech získává zážitky aktivním zapojením do různých činností, nejčastěji her. Setkává se tak s různými situacemi, se kterými se v běžném životě nesetká a pokud ano, mnohdy si s nimi neví rady. Má možnost získat zkušenost, jak se v podobných situacích zachovat. Výhodou hraní her je, že i velmi náročné programy jsou relativně bezpečné na rozdíl od skutečnosti.

Sokratova metoda

„Opravdová moudrost je v poznání vlastní nevědomosti.“ (Sokrates)

    Při této metodě nejsou na studenty hrnuty informace, ale při níž studenti sami ve vlastním procesu poznávání dospívají k objevení skutečností platných pro celý jejich další vývoj. Je to metoda otázek a odpovědí. Sokratická metoda je proces, do něhož vstupují vyučující i vyučovaní. Vyučující předestře problém, který bude řešen. Otázkami reaguje na návrhy řešení tak, že studenti v procesu uvidí celou šíři možností uchopení řešeného problému.

Skupinové učení

„Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce.“ (Robert Fulghum)

    Situaci ve skupině můžeme přirovnat k zrcadlu, které odráží ego jednotlivce v mnoha obrazech z různých úhlů pohledu. Žák se vidí ve skupině svýma očima a očima skupiny a tím pomalu objevuje vlastní reálnou identitu. Pomocí pravidelné zpětné vazby mezi členy skupiny je jednotlivci umožněn přístup k té části sebe samého, kterou nezná tak dobře jako ostatní. Člověk si uvědomuje své JÁ pouze tehdy, může-li se poznávat v reakcích skupiny, které je součástí. Individuum se také může realizovat pouze tam, kde je spojení s jinými lidmi, kteří mají zájem o jeho chování, projevy a reakce.